2021-07-03

[ poezie ]

Skořicový sen

zastřižená zelená leskne se světlem

v brzkém ránu po předešlém dni

odpalovaných důlků v koulích


po kapkách sbíráme desetikoruny,

co odpal, to měděná mince v trávě


kdo pozná, ví,

pětka podepře míček nejlíp,

ten ale spí,

jeho mince nám kořistí


přes stěnu stromů dolů,

s pokladem pryč kamennou branou,

kde štěně Kerberů sní pod obloukem


zvětřená krádež rve šlachu předloktím

a pruhy tonou v červenočernou


až teď uvědomil jsem si tvých rtů

přešlých z podlé radosti,

když vyvracíš čelisti z mé paže

v rychlé křup


šedivá kostka nám přístřeškem,

lednice hučí za stěnou,

položilas mě na zem se zaschlou ranou


zdá se mi led

a ty jsi nahá

vznáše se zády


ledové ruce putují k tobě,

chytám tě za boky a tahám zpátky

a tisknu


prsty trasují ďolíky pod kostí,

plní mezery mezi žebry,

dlaně lemují hruď,

co rozepne se hlubokým zazoufáním

..



Pokud chcete podpořit provoz místního prostoru, můžete tak učinit skrze ko-fi.com nebo liberapay