zastřižená zelená leskne se světlem
v brzkém ránu po předešlém dni
odpalovaných důlků v koulích
po kapkách sbíráme desetikoruny,
co odpal, to měděná mince v trávě
kdo pozná, ví,
pětka podepře míček nejlíp,
ten ale spí,
jeho mince nám kořistí
přes stěnu stromů dolů,
s pokladem pryč kamennou branou,
kde štěně Kerberů sní pod obloukem
zvětřená krádež rve šlachu předloktím
a pruhy tonou v červenočernou
až teď uvědomil jsem si tvých rtů
přešlých z podlé radosti,
když vyvracíš čelisti z mé paže
v rychlé křup
šedivá kostka nám přístřeškem,
lednice hučí za stěnou,
položilas mě na zem se zaschlou ranou
zdá se mi led
a ty jsi nahá
vznáše se zády
ledové ruce putují k tobě,
chytám tě za boky a tahám zpátky
a tisknu
prsty trasují ďolíky pod kostí,
plní mezery mezi žebry,
dlaně lemují hruď,
co rozepne se hlubokým zazoufáním
..