URJŘ je nejrozsáhlejším politickým celkem, který se rozpíná přes všechny kontinenty a je jedním z Pentavlády. Do Války Unifikárů byla URJŘ císařskou monarchií nesoucí název Svatá Říše Jitřní Země (a jí předcházející Říše Jitřní Brány).
Politickým uspořádáním URJŘ je federativní demokracie, která v sobě zahrnuje 172 samostatných republik s jednotlivě volenými předsedajícími místořídícími [guvernéry], kteří zasedají v senátu. Od abolice monarchie a následné sjednocení světa pod Pentavládou nemá URJŘ žádnou vlastní hlavu státu, nicméně uznává předsedající presidenty Pentavlády jako nejvyšší politickou representativní moc našeho světa. O chodu URJŘ rozhoduje senát s 16 tribunátory, jejichž role se rovnoměrně střídají každé osmicyklí. Tribunátoři však nemají nijak nadměrné hlasovací právo. Jejich pozice jsou čistě administrativní a pečují o stav a chod senátu. Jednotliví senátoři jsou do senátu dosazováni různými způsoby v republikách, které representují.
Oproti zbylým čtyřem členům Pentavlády, není URJŘ dominována žádnou konkrétní rasou, sic jednotlivé republiky jsou často národními (rasovými) entitami, např.:
Tato rasová politika není však oproti Zemi Bílého Slunce motivována ideologiemi o rasové čistotě, ale primárně je řešením, jak poskytnout vlastní státy radikálně odlišným bytostem, které z praktického hlediska nemohou sdílet společné prostory. Mezi republiky, kterým nedominuje žádná konkrétní rasa patří např.:
Hlavním městem URJŘ je Zimozeď, rozsáhlé kruhové město postavené na ledové stěně Bažir Štuka okolo Jitřní Brány. Zimozeď je domovem několika desítkám milionů bytostí a sídlem parlamentu Pentavlády. Dříve bylo hlavním městem Svaté Říše Jitřní Země, následně hlavním městem titanové republiky Jitřní Brány a konečně separátní jednotkou a diplomatickým centrem Země Černého Slunce. Zimozeď je de facto hlavním městem našeho světa.
Jakousi vyjímku tvoří Jitřní Brána samotná, která je vstupní branou do Země Bílého Slunce a zároveň absolutním středem našeho světa, kolem které stojí Bažir Štukova ledová stěna (a na ní město Zimozeď). Historicky spadala pod hegemonii Říše Jitřní Brány, která ji považovala za svatý symbol. Po nastolení Pentavlády byla oblast Jitřní Brány politicky separována od URJŘ a bylo jí uděleno vyjímečného autonomního stavu ve správě Sekty Kastojedů.
Po prolomení brány se však církevní činnost radikálně změnila a sekta byla nucena zaujmout nový postoj ke své roli správcovství Jitřní Brány. Návrhy Pentavlády o znovupřipojení uzemí pod globální správu byly zavrhnuty, sekta ale přistoupila na spolu-správu brány samotné, kdy administrativní a policejní složky Pentavlády pečují o procesy prostupů, zatímco Kastojedi zůstávají nerušeni ve svém klášteře.
S historií URJŘ bezprostředně souvisí rasa titanů, neboť to byli právě oni, kteří před tisícicykly postavili osadu Zimozeď obklopující Jitřní Bránu a započali církev Šesterčí.
Titan je od pohledu připodobnitelný bezpohlavnímu člověku stavbou těla, je však eterickou bytostí, která čerpá energii a životaschopnost ze stínu Černého Slunce.
Z mytologického pohledu jsou titanové přesvědčeni, že se zrodili ze slunného prachu, který propadl poklicí, když ji penetrovala Chomatá Hvězda v 7. cyklu Pestarži. Považují se za jakési extense našeho slunce, jeho vědomí. Rozmnožují se libovolným štěpením po dosažení 72 cyklů. Za svůj život se mohou štěpit pouze jednokrát.
Jejich existence je bytostně závislá na Černém Slunci a bez jeho stínu schnou a rozpadají se v prach. Jako jedni z mála nemohou běžně navštěvovat Zemi Bílého Slunce.
Za 'pokrevné' příbuzné považují sektu Kastojedů, která vznikla právě dopadem Chomaté Hvězdy.
Kavic v původním vydání užívá dva obdobné termíny při označování těchto bytostí, pro překlad jsem zvolil dvě označení Kastojed a Kastajed. Neměl jsem příležitost tuto zvláštnost s autorem probrat, proto ponechávám odlišné termíny tak, jak jsou zaznamenány. Nicméně dle mého vlastního chápání jsou obě varianty zaměnitelné.
Většina našeho světa sektu Kastajedů vnímá jako asketické titany, kteří odevzdali svůj život vědění a studiím technocírkevní magie. Pravda je ovšem o něco vedle.
Sekta Kastojedů je původem eterická rasa, která vznikla ve stejnou dobu při stejném procesu jako titanové. Oproti titanům, kteří se zrodili ze slunného prachu, sekta Kastojedů vzešla z jisker nárazu asteroidu do uhelných skal v Papyle - kombinace, která stvořila prvního a tehdy jediného Kastojeda Siléna, pokrevního otce všech Kastojedů. Obdobně jako titanové se Kastojedi množí stejným procesem štěpení, nicméně jejich celkový počet nikdy nepřesahoval stovku.
Titany vnímají jako sobě fysiologicky rovné a považují se za jejich ústřední správce duchovní paže. S tím souvisí i jejich radikální regulace co se do počtu týče. Oproti titanům však nejsou závislí na Černém Slunci. Energii čerpají z cyklí a jsou na něj pevně vázáni. Za předpokladu nepřerušení cyklických procesů jsou nestárnoucími bytostmi.
Cyklím se v tomto případě v nejprimitivnějším přirovnání myslí náš 'čas', nicméně čas není v Zemi Černého Slunce rozpoznán jako fysikální veličina. Ba vůbec se o něm nikde Kavic nezmiňuje. Veškerý tok událostí je měřen v cyklí - každý cyklus by však v pokusu převést jej do našich dat a času byl jinak dlouhý (s odchylkami v desítkách let). Naivně doufám, že toto vysvětlení není přespříliš sporné s realitou věci: "pokud tikají hodinky, Kastajedům se dostává živin."
Sekta Kastojedů téměř bez vyjímky existuje pouze v prostorách Kláštera Jitřní Brány. Jsou globálně považováni za nejvyšší autoritu Šesterčí a nejmoudřejší bytosti.
Všechny cykly dle Pestarži st.
Titanové byli od svého počátku rozprášeni napříč naším světem. Obdobně jako jiné národy, zakládaly různé kmeny s různými kulturami. Eventuálně zvítězila kultura a církev sekty Levejů, kteří někdy kolem 500. cyklu přišli do styku se svými příbuznými Silénem a Rabénem Kastojedem.
V 830. cyklu vedl titanský kmen sekty Levejů, pod vedením Herona Maribugguse, krátký vojenský konflikt. Díky vědomostem, které Levejům dali Kastajedi, Heron dokázal za pomoci primitivních nástrojů zdolat Bažir Štukovu ledovou stěnu, kde objevil osadu Pašiklů z Aferinu. Pašiklové byli prvními, kdo kdy objevili Jitřní bránu za stěnou a intuitivně pochopili její hlubokou podstatu. Jejich prvenství se ale nedočkalo velké slávy. Heron, motivován svým vlastním objevem, sjednotil šest titanových osad, Pašikli zničil a v troskách jejich osady založil osadu novou, Zimozeď, která sloužila jako domov všem z šesti osad.
Kastojedi, kteří doposud doprovázeli sektu Levejů, když poprvé spatřili Jitřní Bránu, ihned seznali své poslání na Zemi Černého Slunce a s požehnáním Herona započali víru Šesterčí spojením šesti odlišných kmenových církví koncentrovanou symbolem Jitřní Brány. Vzniká svaté písmo Zimozboj.
Následný cyklus 831 byl jednotlivými vůdci šesti kmenů Heron jmenován hlavou koalice a v čerstvé víře Šesterčí jmenován pokrevným potomkem bohyně Vaga-Vydury. Koalice jednohlasně odhlasovala založení jednotné říše Zimozdi s Heronem jako prvním Vagurou.
Cyklus 834 zaznamenal výboje bezejmenné Mažulynské Federace, které dosáhly až k Zimozdi. Mažulyn díky daru letu počaly letecké útoky s úmyslem dobýt Jitřní Bránu a pohltit ji do tehdejší sféry Mažulynského krále Bažyr-Haga.
Po půlcyklí trpěli titanové velké ztráty, ale Mažulyn se nedařilo Zimozeď dobýt. Čerstvě-štěpený kastajed Argi, otcem Rabéném, nalézá velké zásoby traskařice v ledu Bažir Štukovy stěny. Společně s Gav-Orejem, titanem z původního kmene Vrů, konstruují první traskařicí pušky a válka se otáčí ve prospěch titanů.
Toho samého cyklu dobývá titanský vojevůdce Laby přilehlé Mažulyn osady a zotročuje jejich obyvatele. Válka končí.
Po 100 cyklů se počet titanů zvyšuje a jejich vliv na sousedící země roste. Heron se dobrovolně nechává povznést v nově vybudovaném kastojedím klášteře a opouští Zem Černého Slunce. Následným Vagurou se stává Laby, který je Heronem před svým odchodem jmenován.
Laby ihned započíná vojenské výbojem směrem na východ, kdy se mu dobrovolně vzdává několik skřítcích osad. V cyklu 992 nalézá Labyho armáda velká ložiska euforia v kilajských horách, kde založil komunu pacifistů selhaný vojevůdce Respar Šakaw. Respar odmítá Labymu přístup k ložiskům pod záminkou násilného zasahování do hor. Laby Respara a jeho komunu kompletně vyhlazuje. Vilyž Kastajed, který Labyho doprovází, zakládá v horách klášter a těžební město Vyliš.
Laby Vagura po válečném tažení spytuje svědomí v Jitřním Klášteře a zakládá Zimozdí senát, který má rozhodovat o budoucích akcích. Lukiš Faluš z kmene Nymrotů, první ze senátorů, navrhuje oficiální změnu názvu rozlehlých Zimozdích oblastí na Říši Jitřní Brány. Senát jednohlasně návrh odsouhlasí. Laby Vagura zůstává v čele říše jako representativní hlava.
V 994. cyklu zakládá senátor Estor Pikul pohraniční město hluboko na západ od Zimozdi, Chvaloš.
V 996. cyklu navštěvuje Zimozeď poustevník rasy Paskravů Ro'W' Ba' Daryk, lživým jazykem ošálí Labyho a ve spánku jej zavraždí. Následně uniká do Majersárovy Říše Paskravů, která započíná invazi Říše Jitřní Brány. Senátem koluje chaos a strach. Lukiš Faluš se násilně zhostí moci nad senátem, prohlašuje se vrchním generálem a započíná tažení proti Majersárově invazi. Válka trvá 41 cyklů. Říše Jitřní Brány ztrácí několik měst na východě, ale fatálně poráží Majersárovu armadu u Přebysku, který následně hledá příměří. Majersárova Říše Paskravů je ekonomicky devastována. Lukiš Faluš skládá roli vrchního generála před senátem, následně je jmenován prvním vaegurem [císařem] v 1037. cyklu a hlavě říše se navrací absolutní moc. Senát zůstává jako rádcovský prvek panovníků. Faluš Vaegur vládne po 300 cyklů. Během jeho vlády říše roste a prosperuje. Jitřní Klášter se rozrůstá a mnoho titanů se odevzdává službě církve po boku kastojedů a zakládají vlastní církevní sektu Klerických Titanů.
1227. cyklus přináší nebývalé změny -
tbc....